Existencialismus je humanismus

Člověk je vzhledem k neexistenci Boha odsouzen, aby v každém okamžiku bez jakékoli pomoci "vynalézal člověka". Osud člověka tak spočívá v něm samotném, neboť naděje má své kořeny v činu a jedinou možností života je jednání. Současně však člověk musí být ve světě, pracovat v něm, nacházet se v něm v prostředí jiných lidí a být v něm smrtelný. Existencialismus se snaží ukázat vazbu mezi svobodnou angažovaností, kterou člověk uskutečňuje sebe sama a mezi relativitou kulturního celku. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že existencialismus ztělesňuje novou formu humanismu. Přílohu tvoří záznam diskuse, vzniklé po skončení Sartrovy přednášky. Překlad: Petr Horák